středa 24. května 2017

pátek 19. května 2017

Papírové

podložky na jídelní stůl

 Tento začátek se mi zatím osvědčil nejvíce: ruličky přeložit na polovinu, dvě a dvě vzájemně protáhnout a tím spojit.
Jak si udělat ruličky ZDE
 stáhnout k sobě
 začínáme oplétat - ruličku na polovinu a oplétáme přes dvě osnovní rulky
 takto opleteme jednu řadu dokola
 druhou řadu už oplétáme okolo jedné osnovní ruličky
 když je mezi osnovními ruličkami velká mezera, musíme přidat do osnovy rulky,
zdvojnásobíme tak počet osnovních ruliček a zmenšíme mezery mezi nimi
 Až upleteme potřebnou velikost, všechny osnovní ruličky zasuneme do opletu a odstřihneme.
Pokud si podložku natřeme ředěnou disperzí nebo akrylovým lakem, bude otíratelná.

vše o pletení z papíru TADY


pondělí 15. května 2017

Kvetení v květnu




 jeden ze stálých obyvatel naší zahrady

 mé nejoblíbenější z narcisů



fóliovníky v Polsku, sem jezdíme "na kytky",
je to pro nás nejblíž a mají velký výběr

sobota 6. května 2017

Šeřík

Věděli jste, že šeřík je z čeledi olivovníkovitých?
Já ne. 



 Děti malovaly podle šeříku ve váze a slovo šeřík většina slyšela poprvé.
A taky cítila jeho vůni (ne všem voněl 😔).


Ale všem se téměř impresionistické dílo povedlo!
A mě ty výsledky vždycky tak moc baví.



čtvrtek 20. dubna 2017

Byli jsme







Děti byly (i podle zpráv od rodičů) nadšené.
Konečně se městské děti podívaly nejen na zvířata, ale mohly vidět na vlastní oči, jak to na farmě chodí.
Škoda, že počasí nám nepřálo.

pátek 14. dubna 2017

středa 5. dubna 2017

Fryštát




Kostel Povýšení sv. Kříže
dnešní farní kostel Karviné – se nachází v jihozápadním nároží historického centra Fryštátu (současné Karviné), při hraně srázu v nejvysunutějším místě ostrožny, na níž se nachází historické centrum města. 
Nejstarší stavební fáze kostela lze vysledovat do 14. století, vznikl patrně někdy po vzniku města, jež je poprvé zmiňováno jako nově lokované v roce 1305 v soupisu desátků vratislavského biskupství. 
Kostel byl postupem věků upravován. V současné době se jedná o převážně pozdně gotickou stavbu, upravovanou renesančně a roku 1611 rozšířenou o tzv. Moravskou kapli. Na přelomu 18. a 19. století byla vystavěna i krytá chodba na dvou obloucích spojujících chrám a těsně sousedící zámek. Na počátku 20. století byla zvýšena střecha věže. 

Původně gotický kostel, připomínaný poprvé 1305. Současná stavba převážně goticko - renesanční (1611 tzv. Moravská kaple), barokně upravená. Od počátku 19. stol. spojen krytou chodbou se sousedním zámkem.

Pověst
Nedaleko Fryštátu ve Starém Městě býval odpradávna kostel. Jednou město lehlo popelem a požár zničil i kostel. Při požáru spadl zvon do popele a zaryl se do země. Po mnoha letech tu pásl pasáček vepře. Jedna svině vyryla zvon. Lidé zvon odvezli do Fryštátu a zavěsili ho na věž farního kostela. Zvon to byl však obrovský, a tak museli vybourat přepážku mezi dvěma věžními okny. Zvon měl prý dojímavý zvuk a nesl se až do dalekého Těšína! Tam ho slýchala kněžna a zachtělo se jí mít zvon na hradě. Měšťané zvon nakonec kněžně prodali, protože nabídla nepředstavitelnou sumu peněz. Prý jich bylo tolik, že kdyby se sázely na cestu do Těšína, nebyla by mezi penězi ani mezírka! Co se však nestalo? Do rána se opět zvon objevil ve věži kostela! Odvezli ho tedy znovu, ale zvon byl ráno zase zpět. Kněžna pochopila, že jsou to Boží přání, a tak nechala fryštátským zvon i peníze. Vymínila si jen, že musí zůstat zazděné věžní okno směrem k Těšínu, to aby zvon nemohla slyšet.

Zámek Fryštát
Na místě gotické tvrze neznámého vzhledu, která roku 1511 vyhořela, dal postavit těšínský kníže Kazimír II. jednoduchou goticko-renesanční zámeckou budovu přiléhající na městské hradby. Tato budova měla přibližně poloviční délku než jakou má dnes a měla dvě patra. Po jejich snížení na konci 18. století tvoří pozůstalé obvodní zdi vysokou atiku se vzhledem slepého patra. Po požáru zámku v roce 1781 jej Larisch-Mönnichové nechali upravit do dnešní podoby s krátkými bočními křídly a přilehlou budovou Lottyhausu.


Empírový zámek je unikátní historickou stavbou v jinak industriálním prostředí karvinského regionu. Po požáru původní gotické tvrze roku 1511 byl na jejím místě postaven renesanční zámek těšínských vévodů Piastovců. V letech 1572 - 1637, kdy byl majitelem zámku Fryštát rod Cikánů ze Slupska, zámek Fryštát utrpěl dalším požárem a událostmi třicetileté války. Obrat nastává po roce 1792, kdy zámek koupil hraběcí rod Larisch-Mönnichů, který jej vlastnil až do roku 1945. V roce 1800 byla dokončena rozsáhlá empírová přestavba zámku a přístavba vedlejšího křídla Lottyhaus. Další úpravy byly provedeny v 60. letech 19. století v duchu historismu. V 90. letech 20. století prošla rekonstrukcí hlavní budova zámku Fryštát a v únoru 2003 byla dokončena také rekonstrukce vedlejšího křídla Lottyhaus.
Autor: Alexandra Rebrová, Zámek Fryštát