úterý 17. července 2018

Heřmánek

ten jsem chtěla najít kolem Olše (a nasbírat).
Byla z toho dvouhodinová procházka a našla jsem akorát rmen.
Ale zase místa, kde jsem dlouho nebyla, proplétala jsem se úzkýma zarostlýma cestičkama...
Nahlédněte...






















pondělí 16. července 2018

Mýdlo home hand made

Třetí várka mýdla.
První byla jen mléčno medová se sušenou levandulí,
druhá s namletou kávou
a tato je s výluhem z levandule a levandulou esencí.
Pro barvu jsem přidala modrý oxid a je to parádní (moc se mi líbí).
Tuky a barvivo jsem objednala v e-shopu U tří lilií




Zkouším s provázkem, aby se mýdlo tak nerozmáčelo (když bude jako dárek).
Jak to bude praktické se uvidí. My dáváme na magnet.



 Žluťásek řešetlákový (?) mi ochotně pózoval, ale jen s neroztaženými křídly.
Loni zasazený Záplevák (Helenium) krásně kvete.

 Růže svraskalá (Rosa rugosa) už má druhý rok a zatím se moc nepředvádí.

Šuškarda (Liatris) a Paví oko (Inachis io)
 Naštěstí u nás skoro každý den prší, tak se nemusí moc zalévat.

Úroda hrušek je letos krásná, strom má určitě přes 40 let.

neděle 8. července 2018

Na hrad

Za zakladatele hradu Bouzov se považují Búzovi z Búzova, o nichž se prameny prvně písemně zmiňují v roce 1317. Búzov je staročeský název pro Bouzov. Původní hrad byl gotický bergfritového typu a během druhé poloviny 14. století a ještě v 15. století  se rozšiřoval. Hrad byl postaven pro střežení obchodní stezky z Olomouce přes údolí Třebůvky až k Jevíčku. Od poloviny 14. století vlastnili hrad páni z Vildenberka a po nich od roku 1382 moravský markrabě Jošt, který si hrad zakoupil. Rok 1396 je časem přenechání hradu přívrženci Jošta – Heraltovi z Kunštátu. Páni z Kunštátu tady panovali až do konce patnáctého století a za jejich časů došlo k největšímu rozkvětu hradu - hrad byl velmi rozšířen, zvýšila se obranyschopnost a komfortnější byly i obytné prostory. Od pánů z Kunštátu postupuje hrad v roce 1408 jejich strýci Bočkovi z poděbradské rodové větve. Jiří z Poděbrad potom postoupil Bouzov svému stoupenci Zdeňkovi Kostkovi z Postupic. Po jeho smrti se panství vůbec nedařilo a k obratu k lepšímu došlo až za Haugwitzů z Biskupic, v době, kdy došlo k nálezu ložiska železné rudy. Roku 1558 hrad vyhořel. Do 17. století se majiteli hradu Bouzov stalo několik šlechtických rodů z Moravy a Čech.  Rod Oppersdorfů se postaral koncem 16. a během první poloviny 17. století o větší přestavbu. Došlo k úpravám interiérů v renesančním slohu a ke stavbě nového křídla paláce. Zadlužený Bouzov byl v roce 1695 prodán i s celým panstvím řádu Německých rytířů. Hrad bohužel chátral a stal se takřka ruinou. V roce 1850 se podařilo právně dostat ze závislosti na panství řádu Německých rytířů a Bouzov se stal součástí okresního hejtmanství v Litovli.
Druhá polovina 19. století byla pro Bouzov obdobím hospodářské závislosti na vrchnosti a šlo o chudé městečko. Jakmile začala přestavba hradu arcivévodou Evženem Habsburským, začalo se vše měnit. Proměna se týkala i městečka Bouzov a od této doby se zde usadilo daleko více obyvatel. Evžen Habsburský byl hradem učarován a vše financoval ze svých zdrojů. Projekt a rekonstrukční plány zpracoval profesor mnichovské techniky Georg von Hauberisser podle představ arcivévody. Severní křídla byla stržena a vznikl nový palác se dvěma patry. Právě po této nákladné a rovněž náročné romantické přestavbě získal hrad Bouzov svoji pohádkovou podobu. Majetkem Řádu však zůstal hrad až do 1. října 1939 – došlo ke konfiskaci a správcem se stal  tzv. Hlavní hospodářský a správní úřad SS se sídlem v Berlíně. Po válce byl zkonfiskován dekretem prezidenta a v roce 1945 se stal státním majetkem. Od roku 2004 spravuje hrad Bouzov Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci. V roce 1999 byl prohlášen za národní kulturní památku.

Je nutno odmítnout neoprávněné dohady, že hrad byl darován Hitlerem osobně říšskému vedoucímu SS Heinrichu Himmlerovi a ten se do Bouzova zamiloval a hodlal z něho zřídit jeden z hradů SS. Došlo k tomu nejspíše proto, že byl nejvyšším pohlavárem SS. Mezi rozdílné informace také patří, že Himmler na hradě skutečně několikrát pobyl. Hovoří se o roku 1940 a i 1943. Ke konci války tu působilo komando SS, které v nedalekém Javoříčku povraždilo 38 mužů. Tragédii vyprovokovali ruští velitelé partyzánských oddílů, kteří si tu počínali velmi neomaleně a neopatrně. Nacisté tuto obec vypálili 5. května 1945



















neděle 27. května 2018

Ze zahrady









   ... na stůl
rebarborový koláč.
Věděli jste že REBARBORA, REVEŇ, latinsky Rheum rhabarbarum
  • stojí mezi zeleninou a ovocem (botanicky se řadí mezi zeleninu, ale třeba v USA bylo soudně rozhodnuto, že díky způsobu konzumace bude považována za ovoce  😵)
  • původ je v latinských slovech rheum - kořen a barbarus - cizí, zahraniční
  • pochází z oblastí Himalájí
  • sbírá se jen do slunovratu                                       
zdroj: http://www.svet-potravin.cz/clanek.aspx?id=4238