Za obzor na místa, kde jsme žili jako chlapci
Ve světě plném lákadel a zázraků,
Tím směrem bloudily naše myšlenky stále a bez hranic
Ale zvon, co nutil nás se rozhodnout, začal znít
Po dlouhé cestě, dolů k silnici jsme se hnali
A doufám, že sejít bychom se mohli zase u té samé skály
Byla tu další otrhaná kapela, co kráčela v našich stopách
Utíkali před časem, aby nám mohli vzít naše sny
Nechávali za sebou spousty malých tvorů, co připoutat nás chtěli
K životu, který všechny možné zhouby pomalu rozkládaly
Tráva byla zelenější
Světlo jasnější
S přáteli na dosah
Noci plné zázraků
Hledíme přes odlesky plamenů, jak mosty za námi hoří
K záblesku toho, jaká krása nás čeká na druhé straně
Kráčeli jsme dopředu, ale náměsíčně jsme se vraceli zpět
Poháněni vlnou jakýchsi vnitřních sil
V zářivých výšinách s rozvinutou zástavou
Dosáhli jsme závratných vrcholů snu o tomhle světě
Navždy pohlceni ambicemi a chtíčem
S touhou, která nikdy nebyla ukojena
Naše unavené oči stále bloudí k horizontu
A k cestě, po které jsme kráčeli již tolikrát
Tráva byla zelenější
Světlo jasnější
Chuť byla sladší
Noci plné zázraků
Přáteli obklopeni
Na obzoru pomalu svítá
Voda plyne
Do nekonečné řeky
Stále a navždy
