Původně byla Spinalonga poloostrovem, ale později byla oddělena umělým příkopem. Nachází se zde benátská pevnost Kalidona z roku 1571.
V roce 1903 rozhodla řecká vláda vysídlit ze Spinalongy turecké obyvatelstvo a zřídila zde leprosárium. Nemocní zde uzavírali sňatky i rodili děti, ty jim však byly násilně odebírány a umisťovány do domova pro sirotky. Když do 18 let leprou neonemocněly, mohly se začlenit do společnosti. Malomocní si zde vybudovali pekařství, obnovili záchytný systém na dešťovou vodu po Turcích. Jedenkrát týdně na ostrov přijížděl lékař, dobrovolně zde pobýval také kněz, který nemocné oddával.
Smrt byla na denním pořádku. Pohřbívalo se buď do betonové jámy nebo do malých hrobů. Aby hroby nezaplnily celou plochu ostrova, byli pohřbení v hrobech po čtyřech letech přeneseni do společné jámy.
Městečko Ágios Nikólaos (odtud jsme vypluli lodí na Spinalongu) a jezero Voulismeni, které bývalo jezerem sladkovodním, ale v letech 1867 - 1871 bylo spojeno kanálem s mořem.
Ágios Nikólaos byl původně přístavem městského státu Lató. Význam si udržel i později, když Římané skoncovali s piráty, kteří napadali severní pobřeží.
Ve 13. století vybudovali Benátčané na kopci nad mořem hrad. Ten poškodilo zemětřesení v roce 1303 a v roce 1537 ho vypálili piráti. Hrad byl obnoven, ale když Benátčané v r. 1645 museli kapitulovat před Turky, vyhodili hrad do povětří. Námořní stranu přežila pevnost Spinalonga.
Zahrada v klášteře Agios Georgios - na půli cesty na Spinalongu. Svatý Jiří je zde patronem řidičů.
Asi nikdy si netroufneme v Řecku jezdit autem. Výstižná je hláška z této webové stránky: "Jeden z mých řeckých přátel to shrnul do jediné věty - že Řekové jsou jako řidiči lehkomyslní a nemusí být válek, neboť se sami pozabíjejí na silnici"
...i když to až tak úplně není pravda :)
...a okolí kláštera
Hlavní postavou románu Ostrov, jehož děj se odehrává především na krétském ostrově Spinalonga, je mladá žena Alexis Fieldingová. Tu trápí, že nezná historii matčiny větve rodiny, a odmítá se smířit s tím, že to tak možná zůstane navždy. Rozhodne se tedy, že odcestuje na Krétu, do vesničky jménem Plaka, kde její matka vyrůstala. Tam vyhledá matčinu dávnou přítelkyni, které má předat dopis, a jejím prostřednictvím se postupně seznamuje s tragickým příběhem své rodiny. Osud Alexiny prababičky a babičky je neoddělitelně spjat s ostrovem Spinalonga, který se nachází v bezprostřední blízkosti Plaky, ostrovem, na nějž krétští obyvatelé vykazovali příbuzné, kteří onemocněli leprou.
Alexis v průběhu vyprávění staré ženy pochopí, proč matka odmítala mluvit o minulosti, a zároveň si uvědomí, že odkrytím dávných tajemství může změnit přítomnost i budoucnost...
