Na hrad

Za zakladatele hradu Bouzov se považují Búzovi z Búzova, o nichž se prameny prvně písemně zmiňují v roce 1317. Búzov je staročeský název pro Bouzov. Původní hrad byl gotický bergfritového typu a během druhé poloviny 14. století a ještě v 15. století  se rozšiřoval. Hrad byl postaven pro střežení obchodní stezky z Olomouce přes údolí Třebůvky až k Jevíčku. Od poloviny 14. století vlastnili hrad páni z Vildenberka a po nich od roku 1382 moravský markrabě Jošt, který si hrad zakoupil. Rok 1396 je časem přenechání hradu přívrženci Jošta – Heraltovi z Kunštátu. Páni z Kunštátu tady panovali až do konce patnáctého století a za jejich časů došlo k největšímu rozkvětu hradu - hrad byl velmi rozšířen, zvýšila se obranyschopnost a komfortnější byly i obytné prostory. Od pánů z Kunštátu postupuje hrad v roce 1408 jejich strýci Bočkovi z poděbradské rodové větve. Jiří z Poděbrad potom postoupil Bouzov svému stoupenci Zdeňkovi Kostkovi z Postupic. Po jeho smrti se panství vůbec nedařilo a k obratu k lepšímu došlo až za Haugwitzů z Biskupic, v době, kdy došlo k nálezu ložiska železné rudy. Roku 1558 hrad vyhořel. Do 17. století se majiteli hradu Bouzov stalo několik šlechtických rodů z Moravy a Čech.  Rod Oppersdorfů se postaral koncem 16. a během první poloviny 17. století o větší přestavbu. Došlo k úpravám interiérů v renesančním slohu a ke stavbě nového křídla paláce. Zadlužený Bouzov byl v roce 1695 prodán i s celým panstvím řádu Německých rytířů. Hrad bohužel chátral a stal se takřka ruinou. V roce 1850 se podařilo právně dostat ze závislosti na panství řádu Německých rytířů a Bouzov se stal součástí okresního hejtmanství v Litovli.

Druhá polovina 19. století byla pro Bouzov obdobím hospodářské závislosti na vrchnosti a šlo o chudé městečko. Jakmile začala přestavba hradu arcivévodou Evženem Habsburským, začalo se vše měnit. Proměna se týkala i městečka Bouzov a od této doby se zde usadilo daleko více obyvatel. Evžen Habsburský byl hradem učarován a vše financoval ze svých zdrojů. Projekt a rekonstrukční plány zpracoval profesor mnichovské techniky Georg von Hauberisser podle představ arcivévody. Severní křídla byla stržena a vznikl nový palác se dvěma patry. Právě po této nákladné a rovněž náročné romantické přestavbě získal hrad Bouzov svoji pohádkovou podobu. Majetkem Řádu však zůstal hrad až do 1. října 1939 – došlo ke konfiskaci a správcem se stal  tzv. Hlavní hospodářský a správní úřad SS se sídlem v Berlíně. Po válce byl zkonfiskován dekretem prezidenta a v roce 1945 se stal státním majetkem. Od roku 2004 spravuje hrad Bouzov Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci. V roce 1999 byl prohlášen za národní kulturní památku.

zdroj: http://www.hradbouzov.cz/historie/

zajímavost, zdroj:https://cs.wikipedia.org/wiki/Bouzov_(hrad)

Je nutno odmítnout neoprávněné dohady, že hrad byl darován Hitlerem osobně říšskému vedoucímu SS Heinrichu Himmlerovi a ten se do Bouzova zamiloval a hodlal z něho zřídit jeden z hradů SS. Došlo k tomu nejspíše proto, že byl nejvyšším pohlavárem SS. Mezi rozdílné informace také patří, že Himmler na hradě skutečně několikrát pobyl. Hovoří se o roku 1940 a i 1943. Ke konci války tu působilo komando SS, které v nedalekém Javoříčku povraždilo 38 mužů. Tragédii vyprovokovali ruští velitelé partyzánských oddílů, kteří si tu počínali velmi neomaleně a neopatrně. Nacisté tuto obec vypálili 5. května 1945