Kostel Povýšení sv. Kříže
dnešní farní kostel Karviné – se nachází v jihozápadním nároží historického centra Fryštátu (současné Karviné), při hraně srázu v nejvysunutějším místě ostrožny, na níž se nachází historické centrum města.
Nejstarší stavební fáze kostela lze vysledovat do 14. století, vznikl patrně někdy po vzniku města, jež je poprvé zmiňováno jako nově lokované v roce 1305 v soupisu desátků vratislavského biskupství.
Kostel byl postupem věků upravován. V současné době se jedná o převážně pozdně gotickou stavbu, upravovanou renesančně a roku 1611 rozšířenou o tzv. Moravskou kapli. Na přelomu 18. a 19. století byla vystavěna i krytá chodba na dvou obloucích spojujících chrám a těsně sousedící zámek. Na počátku 20. století byla zvýšena střecha věže.
Původně gotický kostel, připomínaný poprvé 1305. Současná stavba převážně goticko - renesanční (1611 tzv. Moravská kaple), barokně upravená. Od počátku 19. stol. spojen krytou chodbou se sousedním zámkem.
Pověst
Nedaleko Fryštátu ve Starém Městě býval odpradávna kostel. Jednou město lehlo popelem a požár zničil i kostel. Při požáru spadl zvon do popele a zaryl se do země. Po mnoha letech tu pásl pasáček vepře. Jedna svině vyryla zvon. Lidé zvon odvezli do Fryštátu a zavěsili ho na věž farního kostela. Zvon to byl však obrovský, a tak museli vybourat přepážku mezi dvěma věžními okny. Zvon měl prý dojímavý zvuk a nesl se až do dalekého Těšína! Tam ho slýchala kněžna a zachtělo se jí mít zvon na hradě. Měšťané zvon nakonec kněžně prodali, protože nabídla nepředstavitelnou sumu peněz. Prý jich bylo tolik, že kdyby se sázely na cestu do Těšína, nebyla by mezi penězi ani mezírka! Co se však nestalo? Do rána se opět zvon objevil ve věži kostela! Odvezli ho tedy znovu, ale zvon byl ráno zase zpět. Kněžna pochopila, že jsou to Boží přání, a tak nechala fryštátským zvon i peníze. Vymínila si jen, že musí zůstat zazděné věžní okno směrem k Těšínu, to aby zvon nemohla slyšet.
Zámek Fryštát
Na místě gotické tvrze neznámého vzhledu, která roku 1511 vyhořela, dal postavit těšínský kníže Kazimír II. jednoduchou goticko-renesanční zámeckou budovu přiléhající na městské hradby. Tato budova měla přibližně poloviční délku než jakou má dnes a měla dvě patra. Po jejich snížení na konci 18. století tvoří pozůstalé obvodní zdi vysokou atiku se vzhledem slepého patra. Po požáru zámku v roce 1781 jej Larisch-Mönnichové nechali upravit do dnešní podoby s krátkými bočními křídly a přilehlou budovou Lottyhausu.
Empírový zámek je unikátní historickou stavbou v jinak industriálním prostředí karvinského regionu. Po požáru původní gotické tvrze roku 1511 byl na jejím místě postaven renesanční zámek těšínských vévodů Piastovců. V letech 1572 - 1637, kdy byl majitelem zámku Fryštát rod Cikánů ze Slupska, zámek Fryštát utrpěl dalším požárem a událostmi třicetileté války. Obrat nastává po roce 1792, kdy zámek koupil hraběcí rod Larisch-Mönnichů, který jej vlastnil až do roku 1945. V roce 1800 byla dokončena rozsáhlá empírová přestavba zámku a přístavba vedlejšího křídla Lottyhaus. Další úpravy byly provedeny v 60. letech 19. století v duchu historismu. V 90. letech 20. století prošla rekonstrukcí hlavní budova zámku Fryštát a v únoru 2003 byla dokončena také rekonstrukce vedlejšího křídla Lottyhaus.
Autor: Alexandra Rebrová, Zámek Fryštát
Žádné komentáře:
Okomentovat